|
Test sémantického výběru |
Program sémantického výběru umožňuje provádět strukturální rozbor
individuálních významových (percepčně kongitivních, emocionálních) vazeb
volených pojmů, získávat mapy sémantického výběru posuzované osoby a sledovat
seskupení pojmů do významově podmíněných skupin. Psycholog zvolí pro
posuzovanou osobu individuální přiměřenou sestavu pojmů, například jména osob
referenční skupiny posuzované osoby, názvy zaměstnání, významově nejasné nebo
konfliktní pojmy a podobně. K této skupině pojmů, podle svého uvážení, přiřadí
několik párů referenčních pojmů, jako radost – smutek, pokoj – napětí, láska –
nenávist a podobně. Přiměřenou volbou pojmů je možné sestavit tématický výběr
pro různé oblasti. Posuzovaná osoba je vyzvaná, aby ke každému z pojmů
přiřadila osm ze šestnácti standardních podnětů (alternativně barvy, slova,
obrázky). Po zadání dat program vypočte matici hodnot, představujících počty
shodných hodnocení mezi volbami pro jednotlivé pojmy, zjistí, které pojmy
posuzovaná osoba hodnotí podobně, které rozdílně a míru podobnosti mezi
jednotlivými pojmy. Navíc provede analýzu matice z hlediska výskytu významových
skupin, do nichž se pojmy seskupují. Tuto metodu je možné administrovat v plné
počítačové verzi, ve všech třech formách – barvy, slova, obrázky.
|
-
"počítačová" metoda, vyjímečně i "tužka - papír"
-
maximálně 30 zkoumaných pojmů
-
3 formy testu
-
čas administrace : 30 – 45 minut
|
Vstupní data |
1. definice referenční sady slov:
V první řadě stanovíme 10 až 30 (slov) pojmů, jejichž vzájemné vazby chceme
zkoumat. Program obsahuje jednu sadu 30 slov, která je označena jako
"standard". Sada obsahuje následující pojmy:
RADOST, STRACH, SMUTEK, KLID, NAPĚTÍ, AGRESE, KONFLIKT, VÁŠEŇ, BOLEST, SEX,
ALKOHOL, LÁSKA, NENÁVIST, TOUHA, VINA, JÁ, OTEC, MATKA, ZAMĚSTNÁNÍ, VOJNA,
ŠKOLA, NEMOC, VĚZENÍ, RODINA, MANŽELSTVÍ, PASIVITA, SÍLA, SLABOST, IDEÁLNÍ
ČLOVĚK, PARTNER
Sada musí obsahovat 10 až 30 pojmů, slov, které může psycholog nastavit podle
vlastního uvážení.
|
2. přiřazení "hodnotících" symbolů:
Posuzovaná osoba je vyzvaná, aby ke každému z pojmů přiřadila osm ze šestnácti
standardních, "hodnotících" podnětů. Těmito podněty mohou být: barvy, slova,
obrázky
|
|
Na obrázku je uveden příklad hodnocení pojmu STRACH. Pojem má v tuto chvíli
přiřazeny 3 hodnotící symboly a to: meč, mříž a hrob (forma testu "O" -
obrázky/symboly). Hodnotící symboly mohou být též barvy, nebo slova
|

Pro volbu "B" - barvy, jako hodnotící symboly je k dispozici 16 barevných
kruhů.
|
Pro volbu "S" - slova, jako hodnotící symboly jsou zobrazována slova:
slunce, měsíc, mříž, číše, kříž, loď, člověk, rty, strom, oko, blesk, had,
květina, ryba, dům voda.
|
Výsledky |
Matice shod
|
|
Základním diagramem výsledků je matice počtu shod hodnocení mezi všemu pojmy
navzájem. Matice může být mocnosti až 30 x 30, zde v ukázkovém příkladu je 19 x
19. Čísla v matici označují počet shodných hodnocení dvou pojmů, nacházajících
se na daném řádku a sloupci. V uvedeném příkladě to jsou pojmy číslo 4, to je
"SMUTEK" a pojem číslo 7, který představuje slovo "LÁSKA". Pojmy v řádcích a
sloupcích jsou barevně rozlišeny, sloupce - modrá, řádky - červená. Počet shod
v příkladu je 1 - číslo v průsečíku ukazatelů řádků a sloupců. Při konkréní
aplikaci testu hledáme nejmenší počet shod, nejlépe číslo 0 - nula. Takový
průsečík označíme (kliknutím myší).
Je zřejmé, že tento způsob zobrazení výsledků je nejméně vhodný pro přímou
interpretaci výsledků. Naopak jeho výhodou je však to, že poskytuje možnost
volit pojmy - osy, podle nichž jsou pak seskupeny všechny ostatní pojmy.
Upozorňujeme, že jedině legitimní je volit jako osy referenční slova (RADOST -
SMUTEK, LÁSKA - NENÁVIST) s vědomím, že při interpretaci umístění ostatních
slov v diagramu je třeba zohlednit míru podobnosti referenčních slov tvořících
osy (čím vyšší míra shod mezi referenčními slovy, tím nižší významnost rozdílů
jejich absolutních významností). Velmi opatrně se ale musí přistupovat k
interpretaci těchto výsledků, protože v pozadí těchto souvislostí může hrát
roli celá řada faktorů. Proto platí – ostatně stejně jako u jiných podobných
metod - že Test sémantického výběru je nutné kombinovat s dalšími technikami a
postupy a že spíše než k ověřování hypotéz slouží k jejich vytváření – a jsme u
tak často zmiňované vlastnosti projektivních testů.
Zvolíme tedy "osy" zobrazení a pakmůžeme přejít ke druhému diagramu.
|
Diagram 2D
|
|
Diagram představuje průřez "sémantickým prostorem" vztažený na počty shod
ostatních pojmů s pojmy referenčními. Kroužky v grafu svojí velikostí zobrazují
počet pojmů, který spadá do daného místa grafu. Posunem ukazovátka (fialový
čtverec), kliknutím myší na daných souřadnicích zvýrazníme v seznamu na pravé
straně pojmy, které jsou na vybraném místě grafu. Z uvedeného příkladu vyplývá,
že pojmy NEMOC a MANŽELSTVÍ, mají oba s pojmem SMUTEK 7 shod hodnocení a 1
shodu s pojmem LÁSKA. Interpretace tohoto zjištění je již plně v rukou
psychologa. Opačným způsobem vyhledávání v diagramu je kliknutí myši na
některém z pojmů v pravém seznamu slov. Ukazatel diagramu (fialový čtverec) se
přesune na souřadnice ve kterých se toto slovo nachází.
|
Shody se slovem
|
|
Samostatný diagram. Jeho funkce je následující: v seznamu referenčních pojmů v
pravé části diagramu kliknutím myší vyberte slovo, které vás zajímá. V levé
části diagramu se všechny zbývající pojmy seřadí podle počtu shod s vybraným
pojmem (zde slovo RADOST). Velikost shody je znázorněna graficky.
Můžeme tak vidět, které dvojice slov si jsou "nejblíže" a které "nejdál". Toto
řazení může tvořit hodnotný materiál pro další analýzu, na níž však musí
aktivně participovat klient. Obvykle se doporučuje postupovat tak, že klientovi
předložíme takto strukturovaný diagram a vyzveme jej, aby jej okomentoval, aby
si všímal souvislostí, které jsou pro nějž překvapivé nebo nesrozumitelné.
Vedeme jej k tomu, aby se zabýval jak horní částí grafu, která vyjadřuje
významově blízkou shodu, tak i dolní část grafu reprezentující významovou
neshodu. Praxe ukazuje, že to představuje velmi dobrý podklad pro
strukturovanou exploraci opírající se o zjištěná data.
V rozhovoru se věnujeme jednak umístění jednotlivých slov v pořadí (resp. na
jeho pólech), jednak se snažíme klienta vést ke zobecnění, tzn. ke hledání
nějakého společného "faktoru", který je odpovědný za to, že se podnětová slova
seskupují vůči jinému podnětovému slovu právě tímto způsobem. Tento postup je
pro klienty interpretačně atraktivní, se zájmem se mu věnují a ve svém výsledku
tvoří kvalitní materiál pro další psychoterapeutický postup.
|
Sektory shodnosti
|
|
Volbou této funkce, někdy též označovanou jako "Clusterová analýza", je
provedena analýza matice podle následujícího pravidla: Podle zvolené minimální
úrovně počtu shod (implicitně 8, zde 5) jsou vybrány ty pojmy, které mají spolu
(každý s každým) stejný nebo větší počet shod. Takto vytvořený trs pojmů je
vypsán v levém horním rohu diagramu. Pokud je takových trsů na zvolené úrovni
počtu shod více, jsou graficky zobrazeny (kroužky a úsečky k pojmům, které do
trsu patří). Ukazovátkem na kroužcích (fialová barva) můžeme pohybovat
kliknutím myší a zobrazit tak pojmy, které do vybraného trsu patří. V dolní
části diagramu je zobrazen počet trsů (sektorů) vzniknuvších na zvolené úrovni.
Čísla v kroužcích vyjadřují počet pojmů v příslušném sektoru (trsu).
V klinické praxi se tento typ zobrazení výsledků často a efektivně využívá.
Klient je konfrontován s vlastními, takto prezentovanými výsledky a je vyzván,
aby se pokusil najít vysvětlení pro individuální řazení podobností mezi
podnětovými slovy. Takový postup často vede k odhalení i pro probanda
nečekaných souvislostí, které lze pak dále v psychoterapii využít. Prakticky
postupujeme tak, že vyzveme klienta, aby se nad výsledky zamyslel a pokusil se
najít vztahy mezi jednotlivými pojmy, které jsou pro něho zatím málo
srozumitelné, a současně, aby se pokusil najít ve své osobní historii
vysvětlení, které by zjištěný vztah objasňovalo, verifikovalo (nebo vyvracelo).
Často se tímto způsobem dostáváme k informacím, které by byly jinak nedostupné,
jsou pro psychoterapeutický proces nové a někdy i určující.
Všechny hodnocené pojmy jsou touto metodou seskupeny do clusterů (trsů) , které
jsou definovány tím, že všechny pojmy v trsu jsou spolu významově propojeny na
úrovni (počtu shod), kterou je možno zvolit. Jako významné jsou většinou
uvažovány sektory se šesti a více shodami. Tímto postupem získáme trsy, u nichž
můžeme předpokládat, že jsou syceny nějakým společným (konotativním, emotivním,
vztahovým) faktorem.
|
Poznámka
|
-
semiprojektivní, nebo též maskovací technika
-
mapuje a strukturuje postoje klienta k různým oblastem života
|