Program sémantického výběru umožňuje provádět strukturální rozbor individuálních významových (percepčně kongitivních, emocionálních) vazeb volených pojmů, získávat mapy sémantického výběru posuzované osoby a sledovat seskupení pojmů do významově podmíněných skupin. Psycholog zvolí pro posuzovanou osobu individuální přiměřenou sestavu pojmů, například jména osob referenční skupiny posuzované osoby, názvy zaměstnání, významově nejasné nebo konfliktní pojmy a podobně. K této skupině pojmů, podle svého uvážení, přiřadí několik párů referenčních pojmů, jako radost – smutek, pokoj – napětí, láska – nenávist a podobně. Přiměřenou volbou pojmů je možné sestavit tématický výběr pro různé oblasti. Posuzovaná osoba je vyzvaná, aby ke každému z pojmů přiřadila osm ze šestnácti standardních podnětů (alternativně barvy, slova, obrázky). Po zadání dat program vypočte matici hodnot, představujících počty shodných hodnocení mezi volbami pro jednotlivé pojmy, zjistí, které pojmy posuzovaná osoba hodnotí podobně, které rozdílně a míru podobnosti mezi jednotlivými pojmy. Navíc provede analýzu matice z hlediska výskytu významových skupin, do nichž se pojmy seskupují. Tuto metodu je možné administrovat v plné počítačové verzi, ve všech třech formách – barvy, slova, obrázky.

V první řadě stanovíme 10 až 30 (slov) pojmů, jejichž vzájemné vazby chceme zkoumat. Program obsahuje jednu sadu 30 slov, která je označena jako "standard". Sada obsahuje následující pojmy:

RADOST, STRACH, SMUTEK, KLID, NAPĚTÍ, AGRESE, KONFLIKT, VÁŠEŇ, BOLEST, SEX, ALKOHOL, LÁSKA, NENÁVIST, TOUHA, VINA, JÁ, OTEC, MATKA, ZAMĚSTNÁNÍ, VOJNA, ŠKOLA, NEMOC, VĚZENÍ, RODINA, MANŽELSTVÍ, PASIVITA, SÍLA, SLABOST, IDEÁLNÍ ČLOVĚK, PARTNER

Sada musí obsahovat 10 až 30 pojmů, slov, které může psycholog nastavit podle vlastního uvážení.

Na obrázku je uveden příklad hodnocení pojmu STRACH. Pojem má v tuto chvíli přiřazeny 3 hodnotící symboly a to: meč, mříž a hrob (forma testu "O" - obrázky/symboly). Hodnotící symboly mohou být též barvy, nebo slova

Pro volbu "S" - slova, jako hodnotící symboly jsou zobrazována slova:

slunce, měsíc, mříž, číše, kříž, loď, člověk, rty, strom, oko, blesk, had, květina, ryba, dům voda.

Základním diagramem výsledků je matice počtu shod hodnocení mezi všemu pojmy navzájem. Matice může být mocnosti až 30 x 30, zde v ukázkovém příkladu je 19 x 19. Čísla v matici označují počet shodných hodnocení dvou pojmů, nacházajících se na daném řádku a sloupci. V uvedeném příkladě to jsou pojmy číslo 4, to je "SMUTEK" a pojem číslo 7, který představuje slovo "LÁSKA". Pojmy v řádcích a sloupcích jsou barevně rozlišeny, sloupce - modrá, řádky - červená. Počet shod v příkladu je 1 - číslo v průsečíku ukazatelů řádků a sloupců. Při konkréní aplikaci testu hledáme nejmenší počet shod, nejlépe číslo 0 - nula. Takový průsečík označíme (kliknutím myší).

Je zřejmé, že tento způsob zobrazení výsledků je nejméně vhodný pro přímou interpretaci výsledků. Naopak jeho výhodou je však to, že poskytuje možnost volit pojmy - osy, podle nichž jsou pak seskupeny všechny ostatní pojmy. Upozorňujeme, že jedině legitimní je volit jako osy referenční slova (RADOST - SMUTEK, LÁSKA - NENÁVIST) s vědomím, že při interpretaci umístění ostatních slov v diagramu je třeba zohlednit míru podobnosti referenčních slov tvořících osy (čím vyšší míra shod mezi referenčními slovy, tím nižší významnost rozdílů jejich absolutních významností). Velmi opatrně se ale musí přistupovat k interpretaci těchto výsledků, protože v pozadí těchto souvislostí může hrát roli celá řada faktorů. Proto platí – ostatně stejně jako u jiných podobných metod - že Test sémantického výběru je nutné kombinovat s dalšími technikami a postupy a že spíše než k ověřování hypotéz slouží k jejich vytváření – a jsme u tak často zmiňované vlastnosti projektivních testů.

Zvolíme tedy "osy" zobrazení a pakmůžeme přejít ke druhému diagramu.

Diagram představuje průřez "sémantickým prostorem" vztažený na počty shod ostatních pojmů s pojmy referenčními. Kroužky v grafu svojí velikostí zobrazují počet pojmů, který spadá do daného místa grafu. Posunem ukazovátka (fialový čtverec), kliknutím myší na daných souřadnicích zvýrazníme v seznamu na pravé straně pojmy, které jsou na vybraném místě grafu. Z uvedeného příkladu vyplývá, že pojmy NEMOC a MANŽELSTVÍ, mají oba s pojmem SMUTEK 7 shod hodnocení a 1 shodu s pojmem LÁSKA. Interpretace tohoto zjištění je již plně v rukou psychologa. Opačným způsobem vyhledávání v diagramu je kliknutí myši na některém z pojmů v pravém seznamu slov. Ukazatel diagramu (fialový čtverec) se přesune na souřadnice ve kterých se toto slovo nachází.

Samostatný diagram. Jeho funkce je následující: v seznamu referenčních pojmů v pravé části diagramu kliknutím myší vyberte slovo, které vás zajímá. V levé části diagramu se všechny zbývající pojmy seřadí podle počtu shod s vybraným pojmem (zde slovo RADOST). Velikost shody je znázorněna graficky.

Můžeme tak vidět, které dvojice slov si jsou "nejblíže" a které "nejdál". Toto řazení může tvořit hodnotný materiál pro další analýzu, na níž však musí aktivně participovat klient. Obvykle se doporučuje postupovat tak, že klientovi předložíme takto strukturovaný diagram a vyzveme jej, aby jej okomentoval, aby si všímal souvislostí, které jsou pro nějž překvapivé nebo nesrozumitelné. Vedeme jej k tomu, aby se zabýval jak horní částí grafu, která vyjadřuje významově blízkou shodu, tak i dolní část grafu reprezentující významovou neshodu. Praxe ukazuje, že to představuje velmi dobrý podklad pro strukturovanou exploraci opírající se o zjištěná data.

V rozhovoru se věnujeme jednak umístění jednotlivých slov v pořadí (resp. na jeho pólech), jednak se snažíme klienta vést ke zobecnění, tzn. ke hledání nějakého společného "faktoru", který je odpovědný za to, že se podnětová slova seskupují vůči jinému podnětovému slovu právě tímto způsobem. Tento postup je pro klienty interpretačně atraktivní, se zájmem se mu věnují a ve svém výsledku tvoří kvalitní materiál pro další psychoterapeutický postup.

Volbou této funkce, někdy též označovanou jako "Clusterová analýza", je provedena analýza matice podle následujícího pravidla: Podle zvolené minimální úrovně počtu shod (implicitně 8, zde 5) jsou vybrány ty pojmy, které mají spolu (každý s každým) stejný nebo větší počet shod. Takto vytvořený trs pojmů je vypsán v levém horním rohu diagramu. Pokud je takových trsů na zvolené úrovni počtu shod více, jsou graficky zobrazeny (kroužky a úsečky k pojmům, které do trsu patří). Ukazovátkem na kroužcích (fialová barva) můžeme pohybovat kliknutím myší a zobrazit tak pojmy, které do vybraného trsu patří. V dolní části diagramu je zobrazen počet trsů (sektorů) vzniknuvších na zvolené úrovni. Čísla v kroužcích vyjadřují počet pojmů v příslušném sektoru (trsu).

V klinické praxi se tento typ zobrazení výsledků často a efektivně využívá. Klient je konfrontován s vlastními, takto prezentovanými výsledky a je vyzván, aby se pokusil najít vysvětlení pro individuální řazení podobností mezi podnětovými slovy. Takový postup často vede k odhalení i pro probanda nečekaných souvislostí, které lze pak dále v psychoterapii využít. Prakticky postupujeme tak, že vyzveme klienta, aby se nad výsledky zamyslel a pokusil se najít vztahy mezi jednotlivými pojmy, které jsou pro něho zatím málo srozumitelné, a současně, aby se pokusil najít ve své osobní historii vysvětlení, které by zjištěný vztah objasňovalo, verifikovalo (nebo vyvracelo). Často se tímto způsobem dostáváme k informacím, které by byly jinak nedostupné, jsou pro psychoterapeutický proces nové a někdy i určující.

Všechny hodnocené pojmy jsou touto metodou seskupeny do clusterů (trsů) , které jsou definovány tím, že všechny pojmy v trsu jsou spolu významově propojeny na úrovni (počtu shod), kterou je možno zvolit. Jako významné jsou většinou uvažovány sektory se šesti a více shodami. Tímto postupem získáme trsy, u nichž můžeme předpokládat, že jsou syceny nějakým společným (konotativním, emotivním, vztahovým) faktorem.